To je pro Tebe – místo kytky a večeře

Ona dostane kytku nebo pozvání na večeři, ale co on? Co si zaslouží muž k výročí svatby? Ten den se každý rok opakuje, stejně jako narozeniny, Štědrý den, 1. máj nebo Den matek a každý rok by se neměl nechat bez povšimnutí.

Nesouhlasím, že svatby jsou přežitek, v tomto případě ctím tradici a to, že jsem mohla být a byla nevěstou, bylo naplnění dívčího snu i prožití nezapomenutelného dne. 4 roky uběhly rychleji, než bychom sami asi chtěli, prostě jsou pryč a my se za nimi už jen díváme. A bylo hůř i líp, ale i to hůř, i to líp bylo jen a jen na nás.

Takže s rozechvělým srdcem (jako tenkrát) a slzami dojetí (jako tenkrát) dnes už počtvrté vzpomínám...

jak jsi noc před svatbou nespal doma, protože jsi v bouřce a dešti hlídal pódium

jak jsi teprve v ten den dopoledne šel požádat mojí maminku o ruku, ona ale nebyla doma, takže jsi jí žádal po telefonu a kytku, která byla uvázaná (mimo jiné) z bodláků, předal Jirkovi

jak jsem se přes záclonu dívala z okna a říkala si, že budu mít hezkého muže

jak na mě už z dálky moje maminka křičela "nelekni se, až ten dort uvidíš, on bude vážně výbornej", protože paní cukrářce popraskal ten vrchní marcipán a musela to slepovat nějakýma hvězdičkama - a byl vážně výbornej

jak jsem Ti zapomněla přežehlit vestičku, takže Ti přes prsa vedl nepřehlédnutelný překlad

jak jsem Ti chtěla dát pusu, když mě dědeček dovedl k oltáři a ty ses vyděšeně odtáhl a vyhrkl „ještě ne“

jak se rozhodlo stávkovat auto, když jsme měli odjíždět z kostela

jak jsme společně vypustili holuby, kteří kdyby byli sněhově bílí a v krásné kovové kleci, tak by to prostě nebylo ono

jak se Tě Tvůj táta ptal, jestli nejsem na nějakých drogách, že se pořád tak směju

jak jsme tančili náš první novomanželský tanec na píseň Život je jen náhoda, což byl ale momentální tvůrčí počin kapely, tak to vůbec nemělo být

jak jsem na půlnoc naplánovala hromadné prskavkování při tónech živého saxofonu a ty´s mi to „narušil“ ohňostrojem - a nakonec se rozzářila obloha i prskavky v rukou všech svatebčanů

jak jsme se fotili v dešti

a hlavně jak jsme netušili, že až budeme slavit čtvrté výročí, nebudeme večeřet jen ve dvou

Když si to tak pročítám, vypadá to, že naše svatba byla naprostá katastrofa. Nebyla. Byla krásná a taková už navždy zůstane.

No já vím, jako holka to mám asi s tou kytkou a večeří o něco lepší, ale když přidám Leo Sayera, mohl by to být docela povedený dárek "pro muže" k výročí svatby, co říkáš?